Slučování pod jedno IČO - nesmysl

urednikKde berou navrhovatelé tohoto řešení argumentaci pro výhodnost takového kroku? Jenom v tom, že to je nyní obecný trend? Ale v nejbližší budoucnosti se určitě dočkáme přehodnocení těchto představ. O nesmyslnosti centralizace svědčí např. to, co se děje dnes ve státní správě, např. na úřadech práce, ale i finančních úřadech, správách sociálního zabezpečení.
 

Po sametové revoluci se strašně kritizovala koncepce centralizace, a to přitom nešlo o centralizaci v čistě administrativním pojetí, jak ji chápou dnes – centrály měly za úkol především poskytovat metodiku a vykonávat kontrolní činnost, sumarizovat data. Dnes se pro úřady práce vytvořil nový centrální úřad na základě hloupé a zjednodušené analýzy, že je zbytečné, aby na jednotlivých úřadech měly vlastní ekonomické útvary, správy majetku, právní a personální činnost. Takže se všechny obslužné útvary zrušily a většina rozhodovací a podpisové pravomoci přešla na centrálu nebo krajské pobočky. Ve skutečnosti jsou obslužné činnosti potřebné i na jednotlivých místech v okresech, takže zde sedí účetní, správci objektů, informatici, právníci aj. pracovníci poradenství, trhu práce, ale nejsou podřízeni řediteli kontaktního pracoviště, nýbrž krajské pobočce. Šéfy mají v Hradci, ale ti naprosto nemohou mít přehled, jak tito pracovníci pracují, jak dodržují pracovní dobu, jak je ten který výkonný, tvořivý a nápaditý, co musí každodenně operativně řešit. Kromě toho vznikají obrovské problémy v komunikaci, v předávání informací a při zasílání dokladů. Jedna nebo dvě účetní, kteří porůznu v rámci krajů zůstaly, musejí řešit takový komplex problémů, že dřívější kumulace činností na ekonomických útvarech proti tomu byla procházka růžovou zahradou. Bez jejich podkladů a návrhů by stejně kraj neměl představu o problémech, nemohl by je rozhodovat, nemohl by uzavřít účetní závěrku, nemohl by hospodařit s majetkem. Největší paradox je v tom, že se některé účetní doklady musí vytvořit na nižší úrovni, posílat na kraj k podpisu a schválení (mj. i k provedení předběžné finanční kontroly, ačkoliv o potřebě na místech dole nemohou mít v centru vůbec představu), a mnohé z těchto dokladů se zase posílají podepsané zpátky. Není vůbec výjimkou, když se doklady ztrácejí.

Málokdo má představu o tom, jaké obrovské zmatky nastaly právě sjednocením IČ – obchodní partneři posílají faktury na centrálu, ta je posílá zase dolů na kontakty k provedení věcné kontroly a opět putují na kraj k proúčtování a založení. Neustále se pátrá po informacích v oblasti platnosti smluv, nájemních vztahů, vyúčtování souvisejících služeb k nájmům, po informacích ke správě majetku. Nahoře jsou přesvědčeni, že lze zrušit správy majetku a řešit vše externími firmami. Jaká hloupost! Nemají vůbec představu o tom, co vše musí za poměrně nízký peníz takový správce objektu na místě znát a každodenně řešit.

 Přestože nahoře již mají všechny skeny smluv a ostatní informace, neustále posílají dolů různé tabulky a přehledy k vyplnění. Přičemž jsou vymyšleny pouze teoretiky od zeleného stolu, kteří vůbec nepočítají s různými konkrétními podmínkami. Začalo se s drastickým snižováním počtu zaměstnanců na kontaktech a dnes se opětovně počty začínají navyšovat, protože nárůst povinností je už neúnosný. K čemu potom ty přebujelé centrály, kde se nabírají teoretici dobře zaplacení odtržení od konkrétního života a konkrétní praxe.

Sjednocené IČ znamená jednorázové obrovské náklady na nová loga, razítka, směrnice, úpravu informačních systémů, řešení nového rozdělení pravomocí.  Největší problém vzniká v oblasti veřejných zakázek. Nyní si již kontakty nemohou provést jednoduchá poptávková řízení a vybrat místní firmy za lacinou dopravu, kteří mají zájem udržet si zakázky v daném teritoriu. Potřebné objemy dodávek, služeb a stavebních prací se sčítají a už se musí zakázka vypsat v přísnějším režimu, daleko složitěji, zdlouhavěji, i s vyššími náklady na její zúřadování, se zveřejněním, takže firmu, která zvítězí např. díky tomu, že podsekne cenu, vůbec neznáte a pak máte problémy při realizaci, po splnění zakázky. Jsou sice instituty, které můžete využít – sankce, soudy..., ale kdo se tím potom má zabývat? Nemáte ani odborníky, zdroje a čas se s takovou firmou handrkovat a dokazovat, a hlavně máte obrovské problémy v provoze. Přitom samotné zadání, pokud ho připraví centrála, nemůže nikdy postihnout detailní technické a provozní podmínky na konkrétním místě, které by do zadání měly být zakomponovány.

Sjednocení zakázky např. na kancelářské potřeby nám přineslo možná sice lacinější dodávky, ale vítězné firmy nám dodají tužky, které trpí excentricitou, takže nejdou oškrabat do použitelné špičky (a buď je vyhodíte, nebo je ořezáváte jako za krále klacka vreckovým nožíkem). Nebo vám dodají lepící bločky, které nelepí a tak bychom mohli pokračovat donekonečna.  

Místo aby vám centrála poradila, dala metodiku, chce nyní o všem rozhodovat, do všeho vstupovat, vše jí musíte posílat, aby to posoudila. Ve výsledku dlouho čekáte na stanovisko a konečný verdikt řeší jen naprosto nepodstatné náležitosti. Když si pak čtete např. na profilu zadavatele úřadu práce, co se tam vše dostane, tak se nestačíte divit. Všude na školeních nás např. učili, že musíte stanovit a uvést předpokládanou hodnotu zakázky, ale nikdy nesmíte uvádět výši zdrojů, které na zakázku máte. A na profilu zřízeném a kontrolovaném generálním ředitelstvím, čtete v zadávacích podmínkách právě takové informace o výši zdrojů!!! To je jen jeden příklad za všechny. Centrála zavádí jen obrovskou byrokracii a šíleně složité administrativní postupy. Nikde není záruka, že tam sedí a rozhodují kvalitnější, znalí odborníci a už vůbec ne rozumní lidé. Centrála molochu si prostě začíná žít svým vlastním životem, zavádí postupy, které jen administrují vlastní činnost úředníků mezi sebou, aniž by se něco efektivního řešilo pro veřejnost!!!

To bude rovněž osud nemocnic sloučených do jednoho IČ. Výsledkem nebude efektivnější řízení, jen ztráta operativnosti a výkonnosti.

Současně zaváděný styl centralizace daleko převýšil a umocnil veškerá negativa centralizace doby minulé za minulého režimu. V doplnění o nové informační systémy, které jsou již všechny propojeny až do centra a úpravy a zadávání dat probíhá přes internetové sítě s takovými dopady, jako je zablokování počítače, spadnutí systému, naprostá nevědomost a neinformovanost běžných uživatelů o tom, co se děje na pozadí, jak a proč se data v systému zpracují, jak se přetransformují, jak spolu jednotlivé soubory souvisí (uživatelé se stávají jen nepřemýšlejícími stroji), vede taková centralizace jen ke ztrátě schopnosti operativně řešit mimořádné situace, ke ztrátě angažovanosti a skutečné loajality pracovníků a k úděsné zranitelnosti celého systému. Proto zcela zákonitě musí brzká budoucnost současnou nesmyslnou a paradoxní praxi, která jen obtěžuje život lidem na konkrétních místech, přehodnotit a změnit. Jinak EU a též Česká republika dopadne jako říše římská.
Zobrazeno 2100 x
Go to top