17. listopad

17listopadJe to již 25 let, kdy vzpomínka na 17. listopad roku 1939 odstartovala restauraci kapitalismu. V obou případech vyšli do ulic mladí lidé, hlavně studenti, a byli přesvědčeni, že bojují za správnou věc. Ti z roku třicet devět tvrdě zaplatili za své postoje. Řada studentů byla německými fašisty popravena, část zavřena do koncentračních táborů, zbylým nebylo umožněno pokračovat ve studiu. Dnes se již vzpomínkou na ně příliš nikdo nezabývá.
 
Hrdinský odpor proti fašismu se nehodí do dnešní propagandy. A jak dopadli ti z roku osmdesát devět? Mnoho se o tom neví. Několik jmen se objevilo v politice, ale většina asi pracuje ve své profesi a prožívají život jako většina ostatních občanů. Někteří jsou možná i nezaměstnaní, mají na krku dluhy a pronásleduje je exekutor a kladou si otázku, zda to co dnes prožívají, opravdu chtěli. Dosáhli opravdu té svobody a demokracie, po jaké toužili? V současnosti se o mládeži nemluví v žádných superlativech, spíše vidíme jen samá negativa. Je
pravda, že špatnosti více vnímáme a rádi o nich hovoříme. Mezi mladými je ale spousta šikovných a obětavých lidí. Jen se o nich moc nemluví. Příklad Petra Vejvody, který nasazením vlastního života chránil spolužačku
před útočnicí, dokazuje, že chrabrost, odvaha a hrdinství není ani dnešním mladým cizí. V krizové situaci se postaví na správnou stranu a vědí, jak se zachovat. Další vývoj u nás bude záviset na postojích mladé generace,
která teprve bojuje o své místo ve společnosti. Jaký vývoj nastane, to si nikdo netroufá odhadnout, ale přáli bychom si, aby v budoucnu byly poměry spravedlivější a solidárnější.
Věra ŽIŽKOVÁ
Zobrazeno 2538 x
Go to top