Mnoho povyku a málo skutků

school 2051712 640Tak učitelům konečně přidali, chtělo by se říci ve stylu posluhovačky paní Müllerové z Osudů dobrého vojáka Švejka.
Ta dobrá žena by se asi zvědavě otázala: »Proč tedy ještě drží stávkovou pohotovost? « Odpověď je jednoduchá. Zatím je to mnoho povyku, nikoli pro nic, ale spíše pro málo.

Koaliční špičky se dohodly. Snad protože je před volbami, vláda vydá příslušné nařízení. Ale skutečné naplnění už musí zrealizovat nová vláda. Dejme tomu, že v letošním roce posbírá zbytky financí z jednotlivých ministerstev tak, jak tvrdí, a tudíž peníze na mzdy zajistí. Ale dokud nebudou na příslušných krajských nebo městských odborech školství, tak je namístě ona nedůvěra školských odborů. Vždyť už jsme to v našem státě zažili. S velikým humbukem se před několika lety vyhlásilo zvýšení učitelských tarifů, ale příslušné korunky jaksi nedorazily. Co měl dělat ředitel? Tarify dodržet musel, tak co teď? Tenkrát se rušily osobní příplatky, omezily se dělené hodiny, snížily se nadúvazky a tak dále. Kreativitě ředitelů se meze nekladly a výsledkem byla skutečnost, že pro veřejnost bylo vše v pořádku, ale mnozí učitelé měli nižší mzdu než před oním slavným zvýšením. Proto se nedivme stávkové pohotovosti školských odborů. A je namístě další otázka. Budou prostředky na mzdy ve státním rozpočtu i pro rok příští a roky následující?

Asi příliš otázek najednou, ale nezaslouží si učitelé podstatně víc uznání? Zamysleme se jen trošičku. Vždyť všichni přece vděčíme za své znalosti především učitelům, a to na všech stupních. Od mateřinek přes základky a střední školy až po vysoké. Někdo možná namítne, že si příslušné znalosti nastudoval sám. Ale i kdyby. Ty učebnice a odborné publikace musel přece někdo napsat. Vždycky jsme závislí na předchozích znalostech a zkušenostech. A ten hlavní základ, čtení, psaní, počítání, ten každý získal ve škole.

A postavení učitelů v naší společnosti? Přiznejme si, že se často dostávají do pozice vysokoškolsky vzdělané chudiny. Pak se nedivme, že ubývá mladých učitelů. Přitom je to práce na jedné straně nesmírně náročná, nejenom při přípravě a vlastním průběhu vyučování, ale zvláště při jednání s některými, tím myslím nevychovanými rodiči, kteří se domnívají, že si mohou k učiteli všechno dovolit. Na druhé straně je to práce krásná, i když její výsledek nevidíte hned, ale mnohdy až za několik let, například při setkání s absolventy.

Abych jenom nekritizoval: Pokud se příští vládě podaří příslib současných vládních činitelů realizovat a udržet i pro další roky, bude jenom dobře.

Josef Lukášek
Zobrazeno 606 x
Nahoru