Usilovala pravice o fyzické napadení premiéra?

crowd 1294991 640Dvě pracovní směny trvalo, než se podařilo Poslanecké sněmovně dát důvěru nové menšinové vládě Ano a ČSSD s podporou KSČM. Šestnáct hodin se pravicoví „demokraté“ předváděli před televizními kamerami. Neřekli sice nic nového, nic, co by občan neznal a od nich nečekal.
To by tolik nevadilo. Horší však bylo, že mluvili obsáhle a donekonečna se jeden po druhém opakovali. Nejvíce jejich středem pozornosti byli komunisté. Po téměř třiceti letech je prý „babišovci a socani“ přivedli k vládnutí, což bude znamenat konec svobody a demokracie v České republice. Nikdy bych nevěřil, že se pravicoví politici po téměř třicetiletém „budování a upevňování demokracie a svobody“ cítí tak slabí v „kramflecích“. Že by pro vlastní neschopnost?
Rád bych se však podrobněji zabýval „soubojem“ známého provokatéra Kalouska a premiéra Babiše. Nejednalo se však o nějaké překvapení, v minulosti takových zpestření rozpravy bylo mnoho. Objevil se však nový prvek, hraničící bezprostředním ohrožením jednoho z nevyšších představitelů naší země.

Začalo to účastí pana Kalouska a dalších představitelů pravicových stran na demonstraci zanedbatelného množství občanů v bezprostřední blízkosti Poslanecké sněmovny, kde je pořádání takových akcí zákonem zakázáno. Pravděpodobně se tito politici mezi nimi cítili velmi dobře. Šlo přece o nátlakovou a protestní akci proti vládě, která sice vzešla z výsledků svobodných a demokratických voleb, ale oni s nimi nesouhlasí-nedopadly dle jejich představ. Navíc svoji účastí vyjádřili demonstrujícím podporu a svým způsobem vyprovokovali dav k výzvě premiéra, aby mezi ně přišel. Naskýtá se otázka, zda si pánové Kalousek, Bělobrádek a další uvědomili, že by mohlo dojít k fyzickému napadení premiéra země. Nebylo to dokonce některých z nich tajným přáním? Nedoufali ve skrytu duše, že místo lahví poletí na premiéra z rukou tzv. „demokratů“ například dlažební kostky? Proč by jinak místo práce v Poslanecké sněmovně navštívili demonstraci, navíc na místě zakázaném zákonem? Vždyť stupeň nenávisti třeba pana Kalouska vůči panu Babišovi je tak vysoký, že se například po obvinění panem Foldynou, že také on „porodil“ pana Babiše, nezdržel rádoby vtipné poznámky, že by ho/Babiše/ v tom případě bezprostředně uškrtil na pupeční šňůře. Kdo ví, zda svá slova nemyslel upřímně?

Ale nechme pana Kalouska stranou. Většina našich občanů jej stejně bere jako bezvýznamnou figurku v české politice, kterou nám trvale vnucují sdělovací prostředky, zejména ty veřejnoprávní. Kdo mne však překvapil, byl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Jeho iniciativa ve snaze dostat premiéra mezi i zásluhou pravicových politiků rozvášněný dav byla až neuvěřitelná. Jistě si mnozí trpěliví diváci také všimli jeho nevídané arogance, když na třetí pokus prosadil přestávku, aby vyhověl „přání pana premiéra“. Vůbec nedokázal odhadnout, na jakém možném politickém maléru se podílí. Považoval jsem pana Stanjuru za rozumného a předvídatelného člověka /ne politika/. Asi mu jeho nezvladatelný antikomunismus, antibabišismus a fanatické odmítání všeho, co dělá a bude dělat současná, podle něj vláda komunistická, zabránilo uvažovat logicky.

Bedřich Ch a s á k
Rychnov nad Kněžnou
Zobrazeno 615 x
Go to top