Zlaté české ručičky

studentMožná si ještě někteří čtenáři vzpomenou, jak před několika léty byla Česká republika evropskou komisí pranýřována za příliš odborné školství, že je potřeba daleko více podporovat všeobecné vzdělání. Přestože jsem sám v té době učil na gymnáziu, zdálo se mi tato výtka postavená na hlavu.

A ejhle, výsledek se dostavil. Přibylo gymnázií, různých lyceí a ubylo učebních oborů. Na maturitní obory se dostávají žáci se známkami, se kterými by si před léty jejich rodiče netroufli ani na lepší učiliště. Ale co je horší, ubylo šikovných řemeslníků a machrů v oboru. Řada z nich už odešla do starobního důchodu, mnozí se na odchod chystají a mnohdy není komu zkušenosti a správný fortel předat. Před několika málo dny zasedala tripartita Královéhradeckého kraje a následně na to regionální rada lidských zdrojů (panebože, kam jsme to s naší společností klesli, když se lidé, její občané, stali pouhými lidskými zdroji – oni mnozí podnikatelé své zaměstnance za víc ani nemají). Na obou zasedáních byl shodně konstatován nedostatek odborníků v nejrůznějších oborech, od strojírenství přes textilní výrobu až po zemědělství. A před všemi stojí otázka, jak dál? Zůstaneme republikou známou šikovnými a přemýšlivými lidmi, nebo se z nás stane pouhá montovna typu Chaplinova filmu Moderní doba? Dnes podporujeme střední odborné školství formou různých stipendií a mnohé naše střední odborné školy znovu spolupracují s podniky a závody, a přesto zde vzniklo určité vakuum, které těžko, i ve spolupráci s úřadem práce, doháníme. Teď už je nejvyšší čas skončit s nářky. Před námi a hlavně před ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, je jednoznačný úkol – všemi možnými prostředky podporovat odborné školství. A úkolem vlády a celé společnosti je podílet se na vytváření pracovních příležitostí, zvláště v regionech s nejvyšší nezaměstnaností.
A je na médiích, aby se touto problematikou zabývala také, a to se vší zodpovědností. Kladu si otázku, kdy jsem například naposledy viděl film nebo pořad, který by ukázal, že pracovat je normální. Bohužel nám vyrůstá generace, která není zvyklá pracovat, a co je horší, práci pokládá za něco podřadného, za něco, co je hodné posměchu. Mě tatínek vždycky říkal: „nikdy se za žádnou práci nestyď a co děláš, to dělej pořádně". A to bychom si měli vzít k srdci všichni a vrátit výrazu „zlaté české ručičky" znovu ten správný význam ve vytváření reálných hodnot. A ne abychom jej používali ironicky v souvislosti s tuneláři a jim podobným.

Josef LUKÁŠEK (KSČM), radní Královéhradeckého kraje a kandidát do Senátu v obvodu č. 48 (Rychnovsko)
Zobrazeno 2514 x
Go to top