Komunisté z Kostelce nad Orlicí o prázdninách nezahálí. Za letního odpoledne se sešli, aby projednali úkoly, které musí zabezpečit do blížících se krajských voleb. Nezapomněli ani na kulturu. Přivítali mezi sebou kosteleckého rodáka, básníka Karla Sýse, který má ke svému rodnému městu stále vřelý vztah, jenž se obráží i v jeho básnické tvorbě.

Ráda bych přispěla svými zkušenostmi a hlavně prací, k co nejlepšímu rozvoji kraje ve kterém žiji. Královéhradecký kraj oplývá přírodními krásami,ale i kulturními památkami. Největší devizou jsou však pracovití a milí lidé. Občané kraje si zaslouží, aby u nás dobře fungovalo zdravotnictví, dětem se dostalo dobrého vzdělání na potřebné úrovni a dosažitelnosti. Měli bychom vždy především myslet na lidi, aby byli co nejspokojenější. Památky tvoří krásný kolorit Královéhradeckého kraje. Je také nutno o ně pečovat. Mělo by se rozlišovat komu a kolik je nutné přispět na jejich udržbu podle spravedlivých kriterií. Vizitkou kraje je i dobrá dopravní obslužnost . Úroveň stavu silnic by se měla postupně zlepšovat a kulturnost veřejných dopravních prostředků by měla mít zvyšující se tendenci.

Blíží se vrchol léta a sním i vrchol zemědělského roku, sklizeň. Naše pečlivě obdělaná pole i přes občasnou nepřízeň počasí, skýtají dobrou úrodu.

Zabezpečit lidskou výživu je nejzákladnější úkol . Bez jídla není života.

Současný svět se globalizuje. Kapitalistický tok peněz nezná hranic, nezná národy, nezná státy. Hlavně je zaměřen na výši zisku. Tam, kde je zisk vysoký a neustálý, tam upínají oligarchové svá chapadla - a to je především ve zbrojním průmyslu. Proto je třeba neustále rozpoutávat konflikty a zhoršovat bezpečnostní situaci i tam, kde právě válka není. Vše bez ohledu na to, zda to prospívá lidem. Míru pro oligarchy-globalisty není zapotřebí.

Naši známí se před pár lety zúčastnili retro pobytu „Dovolená ROH – Dovolená v Tatrách jako tenkrát“. Letos zlákali mě s manželkou, abychom jeli s nimi do Tater na tento retro pobyt.

V sobotu 21 května jsme v Pardubicích nasedli do vagónů označených názvem pobytu. Ve vlaku nás přivítali již zaměstnanec CK jako kulturní referent. Po 6 hodinách jsme vystupovali v Popradu, kde čekaly autobusy, které nás odvezly do hotelu v Tatranské Lomnici, kde nás čekalo další přivítání.