Migrace již několik měsíců ovládá mysl mnoha lidí v Evropě. Přehodnocujeme svůj vztah k migraci a uprchlictví.

Vždy jsem se zamýšlela nad významem emigrace a osudy lidí, kteří emigrují ze své vlasti za různých podmínek, ať válečných, ideologických nebo ekonomických.

Žijeme v době, kdy velkou úlohu v našem životě mají media. Ta rozhodují o tom, co si máme myslet, koho volit a na koho ukazovat prstem. Media jsou schopná během pár měsíců svou podporou právě založenou stranu protlačit až na parlamentní křesla. Vliv nastupujících nejrůznějších stran a hnutí s často velmi krátkodobou životností roste. Mnohdy reagují na krizové jevy a problémy ve společnosti. Přichází s ostrou kritikou, ale bohužel v politické praxi nejsou schopny nápravu kritizovaných jevů prosadit.

V mediích proběhla zpráva o smrti 55leté učitelky v souvislosti se šikanou žáky z její třídy. Ve víru dalších událostí, migrace, placení výkupného za unesené dívky či výměny Fajada za naše zadržované občany, tato událost poněkud zapadla.

Většinu z nás asi značně vyděsily zprávy z francouzské metropole. Napětí, které ve společnosti roste s problémy kolem uprchlíků, je ještě eskalováno nedávnými událostmi. Odsuzuji násilné řešení problémů. Hluboce lituji zmařených životů nevinných lidí při útocích v Paříži. Vinu za celou situaci kladu nejen útočníkům, ale především představitelům EU. Ukazuje to na neschopnost evropských politiků problémy správně analyzovat a najít odpovídající řešení.