Smlouva USA vs EU

josef-lukasekDnes a denně se setkáváme v nejrůznějších mediích s problematikou Ukrajiny a sankcí vůči Rusku. Že sankce nic neřeší, že výrazně poškozují především nás samotné, naše podniky a naše spoluobčany, o tom se už zcela otevřeně hovoří i v hospodách u piva. Že z toho kouká snaha USA upevnit svou pozici vůči EU jak palec z děravé ponožky, se dočteme v řadě zahraničně politických komentářů.
Ale v té záplavě informací, někdy i různé věrohodnosti, se jen málokde dočteme o Transatlantické dohodě o volném obchodu (TTIP), o níž jedná USA s EU. Dost vážně na to upozorňuje europoslanec Pavel Poc (ČSSD), nejen na svých webových stránkách, ale třeba i v příloze „Deníků" Moje Rodina /12. 7. 2014/.
Je potřeba uznat, že každá smlouva o volném obchodu má pochopitelně své pozitivní dopady na ekonomiku, ale také mnohé záludnosti a různá rizika. Smlouva, která by mohla posílit evropskou ekonomiku o 120 miliard eur, by jistě znamenala značnou ekonomickou injekci. Ale ta záludnost spočívá ve slaďování evropských a amerických norem, kdy se očekává, že evropské normy, které jsou mnohem přísnější (i když v potravinách mnohdy mírnější než dřívější ČSN), se „přizpůsobí" těm nižším americkým.
P. Poc v této souvislosti mimo jiné uvádí: „Komisař De Gucht slibuje, že EU nesníží ani jeden ze svých standardů na ochranu spotřebitele, která jsou obecně přísnější, než ty v USA. Nebo že nezruší ani jeden ze svých hygienických požadavků na kvalitu potravin.
V tomto určitě nelže... jenomže je problém, že sice Komise ani jeden z těchto standardů nechce rušit, ale zároveň chce „nějak" dovolit, aby i ty americké produkty, které tyto standardy nesplňují, mohly být do EU dováženy."
Pro nás, jako spotřebitele, by to v konečném důsledku mohlo znamenat, že do Evropy budou dováženy problematické výrobky, jako třeba kosmetika (naši výrobci mají zakázáno 1328 rizikových chemikálií, američtí mají zakázáno pouze 11), ale především potraviny pochybných kvalit. Ať už geneticky modifikovaných produktů, jako např. kukuřice nebo třeba maso obsahující růstové látky. To není strašení, znovu cituji P. Poce. „... v Evropské unii je zakázána (ostatně jako skoro všude ve světě, i v Rusku nebo Číně) růstová látka ractopamine, která sice stimuluje růst masa, ale má negativní vliv na lidský kardiovaskulární systém. Jenže v USA je tato látka běžně používána a v mase jí zůstává až 20 %. Pokud to americkým spotřebitelům nevadí a patologickou hyperaktivitu u dětí potlačují pomocí léků, budiž. Ale nyní by takové maso mohlo přijít na evropský trh. A to mně vadí a věřím, že nebudu sám."
Mně to vadí také. Už takhle nás mají mnohé nadnárodní potravinářské koncerny za odbytiště svých druhořadých výrobků, nechtějme, aby bylo ještě hůře. Nevěříte? Jeden příklad za všechny. Před časem jsem si koupil v Rakousku, v běžném obchodním domě, paštiku tzv. jelení hřbet. Vynikající. Pochutnali si i kolegové. Schválně jsem si pozorně přečetl etiketu, abych ji mohl případně koupit u nás. Nedávno jsem v jednom supermarketu, raději nebudu jmenovat, našel stejnou paštiku, stejného výrobce. Cestou domů jsem manželce vychválil, jakou že si to vezeme pochoutku. Ale chyba lávky. Vážení přátele, při nejlepší vůli se nedala jíst. „Pochutnali" si na ní naše slepice. Řeknu vám, čest a sláva našim zemědělcům. Važme si jich a braňme je. Už třeba jenom tím, že budeme preferovat české potraviny. A naše poslance, i europoslance všech politických stran, tlačme k větší obezřetnosti, vůči podobným smlouvám. Nadnárodní koncerny přece nemají právo hazardovat se zdravím občanů našeho státu. A pokud si to „myslí", tak je musíme přesvědčit, že tomu tak není.
A pokud se týče na začátku vzpomínaných sankcí, čím dříve s nimi skončíme, tím lépe pro Rusko a především pro nás a naše podniky. Těžce jsme se na ruský trh znovu vraceli a mám obavy, abychom jej znovu neztratili.

Josef Lukášek, člen rady Královéhradeckého kraje a kandidát do senátu za volební obvod č. 48 – Rychnovsko
Zobrazeno 2057 x
Nahoru