Kandidáti do Evropského parlamentu
Rychnov nad Kněžnou
Volební program
Dobruška
Nejbližší akce
Kostelec nad Orlicí
Videoblog
Týniště nad Orlicí

Nejnovější články

Letošní 1. máj byl v pořadí už třicátý. Pořádáme ho v Areálu chovatelů...

Číst dále..


Třešně18.02.2019 MDŽ...
Bez vás, dámy milé, raděj ani nemyslíme, jaké by to bylo, jak by ...

Číst dále..


Všechny, kteří chtějí ženám osobně popřát, zveme na tato setkání: ...

Číst dále..


Rozhovor s PaedDr. Josefem Lukáškem - co se podařilo v sociální oblasti

lukasek-jBlíží se podzimní volby do krajského zastupitelstva. Od posledních voleb máš na starosti sociální věci. Každý tak trochu bilancuje. Můžeš i ty našim čtenářům připomenout, co se ti podařilo v této oblasti v průběhu končícího období udělat?

V první řadě musím trošku poopravit otázku. V žádném případě nemůžu mluvit o tom, co se podařilo mně, ale spíše co se podařilo nám. Tím myslím jak kolegy radní a členy zastupitelstva, tak i další členy sociálního výboru.
Samozřejmě do toho krátkého slůvka „my" musím zahrnout i pracovníky odboru sociálních věcí krajského úřadu. Při přípravě akcí investičního charakteru byla nezbytná spolupráce i s dalšími odbory, především s finančním a investičním. Kromě toho nelze opomenout ani ředitele příspěvkových organizací, se kterými je výborná spolupráce, vedoucí neziskových organizací a samozřejmě všechny pracovníky působící v sociální oblasti. Každý ze čtenářů, který se třeba jen krátký čas staral o někoho nemocného nebo staršího člověka se sníženou pohyblivostí, si dovede představit, jak obtížná je to práce. Rád bych touto cestou všem, o kterých hovořím, za jejich práci i spolupráci poděkoval.

Jak tě tak poslouchám, tak ta spolupráce byla v pohodě. Nebo se mýlím? Nemusel si řešit některé personální otázky?

Inu v pohodě? Ano, dá se říci, že většinou ano. Samozřejmě, že byly chvíle, kdy mně zuby zaskřípaly, ale snažil jsem se zachovat klid a řešit problémy s rozvahou. Ano, došlo i k personálním změnám v některých zařízeních, to je pochopitelné. Tři a čtvrt roku je dost dlouhá doba. Věřím, že provedené změny povedou k lepší práci, a hlavně budou ku prospěchu klientů. Všeobecně však můžu říci, že převážná většina lidí, se kterými jsem se v organizacích zřizovaných krajem i v neziskových zařízeních setkával, dělá svou práci s úžasným nasazením a někdy bych řekl, až se srdcem na dlani. Ono to asi jinak dělat nejde, protože jejich platové ohodnocení je, bohužel, přes všechna navýšení v uplynulých dvou letech, nedostatečné.

Když se však vrátím do budovy krajského úřadu, tak tady musím konstatovat, že spolupráce s již zmíněnými odbory, ale pochopitelně i dalšími, např. odborem zdravotním nebo školským je opravdu velmi dobrá. V programovém prohlášení jste plánovali zachování počtu lůžek v zařízeních poskytující sociální služby. Jak vypadá situace dnes?

Ke změně počtu lůžek nedošlo, ale ke změně kvality objektů poskytovatelů ano. Především musím zmínit jednu náročnou akci a tou byla celková rekonstrukce objektu Dolní zámek v Teplicích nad Metují. Zde jsou poskytovány služby pro lidí postižené různým mentálním postižením, až po určitý typ demence. Vzhledem k náročnosti stavby jsme museli zajistit pro všechny klienty náhradní objekt a zařízení kompletně přestěhovat. Docela jsem měl obavu ze zdržení v okamžiku, kdy se při výkopech pro kanalizaci objevily základy původní tvrze. Naštěstí archeologové pracovali rychle a ohleduplně. Po přestavbě, kdy jsme úzce spolupracovali s památkáři, vzniklo pohodlné bydlení pro klienty, důstojné prostory pro obsluhující personál a výrazně se zlepšil vnější vzhled zámečku. Celková hodnota díla překročila čtyřicet miliónů korun.

Jinde jsme řešili i zdánlivé drobnosti. Například voda ve sklepech domova důchodců ve Dvoře Králové nad Labem. Příčina? Drobnost! Původní stavitelé na počátku devadesátých let 20. století ke sklepním oknům vybudovali tzv. anglické dvorky a jejich odvodnění nezapojili do kanalizace. Navíc jsme zjistili, že svislá izolace sklepních prostor takřka neexistuje. Dešťová voda tekla do sklepů. Celý domov musel být obkopán, znovu zaizolován a všechny vstupy do suterénních prostor napojeny na kanalizaci. Při té příležitosti jsme řešili i únikové chodníky a rampy, protože původní určení objektu nebylo pro seniory. Musím ocenit perfektní spolupráci a aktivitu ředitelek obou zmíněných domovů.

A co domov důchodců v Náchodě? Tam prý bylo také velké kopání.

Ano, to je pravda. V minulé době se tam stále častěji objevovaly problémy s kanalizací. Po dohodě s panem ředitelem se nakonec přikročilo ke generální opravě a celkové rekonstrukci. Tam se tedy opravdu kopalo. Dodavatelská firma musela v jednom úseku pracovat až sedm metrů pod úrovní terénu. A že jsme měli obavy, aby jim náhodou „neujelo" a někoho nezasypalo, to je pravda. Povedlo se, nic se nestalo a všechno funguje.
A promáčknutá kanalizace nás potrápila i v Polici nad Metují. Tu navíc promáčkli stavbaři při jiné opravě. Leč, jak je teď obvyklé, firma se dostala do insolvence, ne díky nám (směje se Lukášek), zanikla a ty si to, kraji, teď zaplať znovu. Po zmiňované firmě zůstala ještě závada na balkonech, ale ty budeme opravovat až v letošním roce.

Na zasedání krajského zastupitelstva jsem zaslechla o uvolnění prostředků pro domov důchodců ve Vrchlabí. Co se provádělo tam?

Ve Vrchlabí vlastně probíhaly dvě akce. Předloni tam byly zpevňovány příjezdové komunikace a chodníky v parku, aby se senioři mohli lépe pohybovat s chodítky nebo na pojízdných křeslech. A na podzim loňského roku byla zahájena kompletní výměna střechy na starší části domova. Do vily totiž soustavně zatékalo a nikdo nemohl přijít na to, kde. Stará plechová střecha. Mistři klempíři opravovali falce, prohledávali kde co, ale nic se nenašlo. A navíc Vrchlabí, Krkonoše. Napadne hromada sněhu. Někde nafouká, trochu odtaje a voda si najde cestu dovnitř. A určitě vyteče někde jinde, než zatekla. A tak, díky výsledkům hospodaření kraje, byly uvolněny vzpomínané prostředky nejenom na opravu střechy, ale i na zvýšení výtahu o jedno poschodí. Tím se vytvořily i podmínky pro rozšíření skladových prostor, a těch není v domovech důchodců nikdy dost. Počasí k nám i dodavatelům bylo milostivé a tzv. vila je pod střechou a začátkem tohoto roku proběhlo kolaudační řízení. Cena? Přes osm milionů korun. I v tomto případě je třeba ocenit aktivitu paní ředitelky.

Jak tak poslouchám, pomalu se z tebe stává stavař. Nebo to jen tak vypadá?

Opravdu to jen tak vypadá. Je pravdou, že objekty našich domovů a ústavů přinášejí řadu problémů, které řešíme s investičním a finančním odborem. V současné době připravujeme další dvě velké akce. V Domově u Biřičky na Novém Hradci Králové chystáme výstavbu nového evakuačního výtahu a s tím i rekonstrukci požárního signalizačního zařízení. Současně by měla probíhat rekonstrukce starší části domova důchodců v Černožicích. V těchto případech se jedná řádově o desítky miliónů, ale dokud nebude vysoutěžen dodavatel, nechci uvádět přesnější částku.

Kromě těch velkých, finančně náročných, jsou ale i akce, na kterých se podílíme třeba i menší částkou. Například v ústavu sociální péče v Kvasinách vznikla za podpory kraje Pekárna na plechu, kterou obhospodařuje sdružení Pferda z Rychnova nad Kněžnou. Zde nacházejí práci jejich klienti. Čtenáři možná znají jejich výrobky z kaváren Láry fáry. Mimo to pečou úžasné koláčky a fantastické dorty pro nejrůznější příležitosti. A pro lidi, kteří by jinak práci nesehnali, je to příležitost se uplatnit. Chodí do práce, mají pravidelnou pracovní dobu a dostávají mzdu.

Další akcí, kterou financovalo především město Hradec Králové, ale kde i kraj uvolnil nemalé částky, byla přestavba školy ve Věkoších na integrované centrum pro osoby se zdravotním postižením. A mohl bych uvádět další aktivity, např. chráněné dílny v Rokytnici v Orlických horách, výstavbu dětského centra ve Dvoře Králové, úpravy areálu v Žírči a řadu dalších akcí, které jsme třeba i jen podporovali a pomáhali při získávání finančních prostředků.

Z celkového pohledu na celou síť sociálních služeb mám radost z toho, že se nám daří zajistit dlouhodobé financování, a to i díky projektům nebo dojednáváním spolupráce a spolufinancování ze strany měst. Je potěšitelné, že právě zde nacházíme pochopení.

Z čeho jsi ty sám osobně měl největší radost?

To je těžká otázka. Mám radost z každé dokončené akce, z každého dokončeného případu ať se týká seniora, či dítěte. Pokaždé jsem rád, když se dítě z dětského centra nebo i z jiného dětského zařízení dostane do pěstounské péče nebo adopce. Když pak máte možnost vidět dítě uprostřed nové rodiny spokojené a smějící se, je vám dobře u srdce.
Ale jednu akci bych rád zdůraznil. Už po třetí se v Rychnově nad Kněžnou konala na podzim loňského roku charitativní akce „Elegance bez bariér". Na přehlídkovém molu předvádějí krásné róby, módní novinky i elegantní doplňky modelky a modelové nejenom chodící, ale i vozíčkáři. Přehlídku doplňují hudební skupiny i známí zpěváci. Akce je vždy určena na podporu jednoho konkrétního vozíčkáře a nevybírají se malé částky. Povzbuzující na celé akci je skutečnost, že u jejího zrodu stáli studenti rychnovského gymnázia, kteří tak chtěli podpořit svého zdravotně postiženého spolužáka. Pomoc našli u dvou bývalých absolventek školy, své paní profesorky a jedné sociální pracovnice. Obě dvě mladé dámy tak velmi úspěšně připravily všechny tři ročníky.

Je o tobě známo, že jsi člověk veskrze pozitivní. Dokáže tě něco opravdu naštvat?

Ale ano. Třeba jen porovnání mezd našich špičkových lékařů s příjmy mladých fotbalistů, či hokejistů a jiných, kteří umějí jen dobře hrát fotbal, hokej nebo jiný „atraktivní" sport. Co mě ale opravdu zlobí, když stát vyhazuje miliony, s prominutím, na blbosti (raději nebudu konkretizovat) a na zaplacení operace dítěte sbíráme víčka. Ale tohle já sám nevyřeším, to musíme změnit systémově. Osobně mně vadí nespravedlnost a neférovost a hodně lidí, hlavně mladých, by si měla uvědomit, že slušnost nemusí být slabost, ale ctnost.
Zobrazeno 1712 x
Go to top