Kapitalistickou kulturní frontu si přece nenecháme rozbíjet!
A Martin Dejdar může očekávat další opatření. Je-li například vedení televize, zejména té veřejnoprávní, na takovém stupni objektivity a demokracie, jak předvádí redakce zpravodajství, nemusí si v nebližších letech v tomto sdělovacím prostředku ani brnknout.
Uvedený případ však je přece jen k něčemu dobrý. Například mnozí naši občané pochopili, proč výborná herečka Jiřina Švorcová nesměla po převratu v roce 1989 nejen do filmu a rozhlasu, ale ani na jeviště. Provinila se členstvím v Komunistické straně a navíc nepřevlékla kabát, jako většina našich známých umělců. Herecká fronta, která se považovala za svědomí národa za komunistů, se přes noc změnila ve svědomí národa disidentů a antikomunistů a s takovými, jako byla Švorcová, si to velmi rychle vyřídila. Mnozí herci se přestali obsazovat do rolí, známým zpěvákům se přestaly vysílat písničky atd. Mnohým umělcům se zkrátka dalo jednoznačně najevo – buď změní své přesvědčení, nebo zapadnou v zapomnění.
Komunistům se vyčítalo a vyčítá, že před rokem 1989 nepohodlné lidi připravovali o práci. Dnes se to stalo víc jak 23 let po převratu známému herci Martinu Dejdarovi. Samozřejmě přeháním – zatím byl vyhozen jen z natáčení seriálu. Ale copak mnozí dnešní umělci, novináři a historici nepřehánějí v negativním hodnocení období socialismu? A není nakonec takovým kritikem i sám tvůrce seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský?
Bedřich Chasák