Kdy skončí věčné okopávání prezidenta republiky?

botaNevídaný rozruch způsobil projev prezidenta Miloše Zemana při jmenování nové vlády. Dovolil si způsobem jemu vlastním upozornit na zásadní chyby, kterých se dopustil premiér Bohuslav Sobotka v ústavní žádosti o jmenování vlády. Zejména sdělovací prostředky si doslova smlsly a komentátoři se předháněli v ostré kritice. Pokud se však někdo domnívá, že kritizován byl premiér, hluboce se mýlí. „Odskákal" to opět prezident.


Samozřejmě – několik ne zrovna lichotivých slov se napsalo a řeklo na adresu pana Sobotky, i když on viděl chybu jen u administrativy Lidového domu, která žádost tvořila. Ani seriozní novináři Jiří Hanák a Alexandr Mitrofanov řadové pracovníky nešetřili a dokonce šli tak daleko, že by je na hodinu vyhodili. Osobně bych nebyl tak kategoricky krutý a doufám, že ani pan premiér nedá na rady uvedených novinářů. Důvod uvedu na závěr.
Prezident v očích kritiků na tom byl a je mnohem hůř. Měl prý být velkorysý a celou věc přejít, popřípadě premiéra na chyby upozornit v soukromí.
Také mě to bezprostředně po projevu napadlo. Jsem dokonce přesvědčen, že by to Miloš Zeman udělal, kdyby se k němu, jako prezidentovi republiky, premiér a celá řady dalších politiků sociální demokracie /pravicové ani nezmiňuji/ patřičné chovali. Čeho jsme však byli svědky v podstatě od prvního dne zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky?
Neustálá kritika, napadání a zpochybňování hlavy státu, předvídání jeho špatných rozhodnutí atd. bylo téměř na denním pořádku. Například jeden z nejbližších spolupracovníků Bohuslava Sobotky, dnes ministr, se do Miloše Zemana již po prvním kole prezidentských voleb pustil s takovou vervou, že si v podstatě uzavřel cestu k vítězství, pokud by se znovu odhodlal kandidovat na úřad prezidenta v příštích volbách. Domnívám se, že paměť lidí by se o to postarala.
V této souvislosti si podle vystupování po roztržce s Haškovým křídlem téměř všech předních představitelů ČSSD dokáži představit, jak pohlížejí na prezidenta republiky řadoví pracovníci jejich sekretariátu. Nedivme se tedy, že se to mohlo projevit i na zpracování tak závažného dokumentu, jakým žádost o jmenování vlády je. Vždyť to přece psali jen nějakému Zemanovi, tak proč se s tím párat, že. Proto bych byl v tomto případě na rozdíl od pánů Hanáka a Mitrofanova k tvůrcům dokumentu shovívavější.
Ve světle uvedených skutečností tedy nechápu, proč tolik novinářů vyčítá našemu prezidentovi nedostatek velkorysosti. Naopak, právě u jmenování vlády jí bylo až, až. Prezidentova velkorysost se nejvíce projevila v okamžiku, kdy dnes již zbytečný a nelogický lustrační zákon „dohonil" i naše nejvyšší politické představitele, v tomto případě Andreje Babiše. Miloš Zeman však nechtěl bránit vzniku nové vlády a našel řešení požadavkem na přijetí zákona o státní službě alespoň v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Vyhověl tak oběma táborům v chápání naší Ústavy – zda je, nebo není nutné čisté lustrační osvědčení pro jmenování ministrem.
Bedřich Chasák
Zobrazeno 1742 x
Go to top