Sochi nadchlo. A nejen našimi vynikajícími výsledky

sochiZimní olympijské hry skončily. Nyní se bude rozebírat, zda byly úspěšné, nebo naopak. Samozřejmě se hodnocení budou lišit, bude záležet na úhlu pohledu. Po stránce sportovní můžeme být stoprocentně spokojeni. S výjimkou hokeje. Je to náš národní sport a vyřazení ve čtvrtfinále bereme jako neúspěch.
 
Opět jsme se však mohli přesvědčit /pokolikáté již?/, že stavět na našich osvědčených reprezentantech, kteří získali své hokejové základy a rozvíjeli své umění ještě v období „hluboké totality, nesvobody a marasmu", tedy v období „nenáviděného" socialismu, již nelze. Na druhé straně zisk osmi medailí, z toho dvě zlaté, na zimní olympiádě hovoří o tom, že naši zemičku nelze řadit na nějaké podřadné místo.
Horší to bude s hodnocením pořadatelské země. Alespoň z pohledu našich zejména televizních komentátorů a redaktorů.
Již první reakce po rozhodnutí o konání XXII. zimních olympijských her v Soči nebyly v naší zemi zásluhou neobjektivních sdělovacích prostředků příznivé. Když se nenaplnily ani naděje, že Rusko nebude schopno hry zabezpečit, uvažovalo se o možném bojkotu. Důvod – neschopnost Ruska zabezpečit ochranu sportovců v případech možných teroristických ohrožení. Ani to však nenastalo a tak naši zpravodajové začali informovat o nedostatcích. Již ani nejde spočítat, kolikrát jsme viděli například dvě toalety vedle sebe, nebo vyražené dveře z koupelny, protože vypadla klika. Zkrátka, byly to pro mnohé naše novináře ty nejzásadnější informace ze zázemí olympiády. A když se při zahájení nerozsvítil jeden z olympijských kruhů, senzace na úkor ruských organizátorů byla na světě.
Ani sportovní redaktoři v „objektivitě" nezůstali v mnoha případech pozadu. Dokonce jsme byli u jednoho z nich svědky vyjádření upřímné radosti nad pádem slovenského reprezentanta ve štafetě smíšených družstev v biatlonu. Vyjádřil se opravdu sportovně – cituji : „to je dobře" a důvody rozebral. A to buďme rádi, že neupadl „rusák". To by si nadšením mnul ruce, jak jsme to například viděli u jedné významné političky při blahopřání nově zvolené ombudsmanky. Také jsem si všiml, že naši redaktoři nikdy neopomněli sdělit divákovi, kolik soutěžící za zisk cenného kovu získají korun českých. Asi nedokázali pochopit, že pro někoho může být ctí reprezentovat svoji vlast. Peníze přece dnes hrají v naší zemi rozhodující roli.
Naši zástupci sdělovacích prostředků pravděpodobně také nebyli spokojeni s vyjadřováním našich sportovců. Neslyšel jsem z jejich úst ani jedinou stížnost na prostředí her, stravu, podmínky pro přípravu atd. Dokonce nikdo nemusel sdílet v jednom okamžiku toaletu se svým spolubydlícím. Naopak. Vyzařovala z nich bezprostřednost, spokojenost a dobrá nálada. A aby se někdo nedomníval, že se tak vyjadřovali jen naši nejúspěšnější sportovci pod vlivem zisku medaile, uvedu vyjádření našeho veterána a příkladného reprezentanta Jaromíra Jágra, kde označil hry v Soči za nejkrásnější z pěti, kterých se zúčastnil.
Nevím, zda naše sdělovací prostředky pod vlivem vyjádření našich sportovců změní v rámci hodnocení svůj názor na mimořádně zdařilou celosvětovou sportovní akci v Rusku. Pochybuji. Spíš budeme poslouchat a číst, jak olympiáda byla šíleně megalomanská a předražená, kde bujela krupce srovnatelná snad jen s korupcí na mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci. Klid a bezpečnost byly určitě zajištěny jen za cenu potlačování svobody a soukromí účastníků, způsobené bezpočetnými kontrolami. Jistě se najdou další „hole", kterými budou moci „bít ruské pořadatele". Většina našich sdělovacích prostředků zkrátka na Rusku nic kladného nenachází. A nejen ve sportu.
Bedřich Chasák
Zobrazeno 2274 x
Go to top